je mi tak málo, abych ti rozuměla. je mě tak málo, aby mě tvá pozornost nezajímala.
v tvé pozornosti bych se mohla topit.
chci ji natolik, že žádný profit.
co se stalo? čím se trápíš?
jsme to my, nebo se v myšlenkách na ní utápíš?
odkud spád a kam tohle spěje.. je to na nás až moc děje? naděje? kam to věje?
pocity co vyvoláváš začínají vracet úder, jako ten den, kdy neexistoval závěr, ale pouhá přítomnost a moment.
čékám. čekám na nás oba.
až v tobě uvidím toho dobra a ty až pochopíš, jakého ze sebe děláš vraha.
vraha, kterého objetí je má hlava a zbytek světa.
začít jinak, víme co dělat.
končit takhle? co budeme dělat?
Leave a Reply