Creativní Psaní

INT. POTEMNĚLÝ ČISTÝ POKOJ – NOC

Všude je čisto, místnost je uspořádaná, zalitá v modré barvě. Nalevo se nachází velká moderní skříň, napravo okno a vpředu stůl. Uprostřed stojí PATRIK, osmnáct let s krátkými rozcuchanými vlasy a masntým trikem. 

Přitom, co mu ve sluchátkách hraje zpomalená hudba, pouze prázdně hledí před sebe. 

Postupně se hudba víc a víc ztrácí, začíná být slyšet nesrozumitelná hádka, která se promění v řev.

INT. POTEMNĚLÝ ŠPINAVÝ POKOJ – NOC

Kamera zabírá zbraň.

INT. POTEMNĚLÝ ČISTÝ POKOJ – NOC

PATRIK si sundává sluchátka. Prsty zohne do tvaru pistole, přikládá si je vedle hlavy. Jeho výraz se z otupělého začíná měnit na ustrašený. 

Ruku dává pryč.

Poklekne před okno napravo, zadívá se do něj a zavře oči, jakoby se modlil.

Za ním se začnou otevírat dveře od skříně, vysvítá z nich teplé světlo.

INT. POTEMNĚLÝ ŠPINAVÝ POKOJ – NOC

Něčí ruka se natahuje po zbrani.

INT. POTEMNĚLÝ ČISTÝ POKOJ – NOC

PATRIK vstává a otáčí se. 

Chvíli se tak dívá do škvíry světla, pak se malinko, pouze náznakem, pousměje a pomalu jde směrem ke skříni.

Chystá se skřín otevřít, chytá kus dveří.

INT. POTEMNĚLÝ ŠPINAVÝ POKOJ – NOC

Zbraň je přiložena k něčí hlavě.

INT. POTEMNĚLÝ ČISTÝ POKOJ – NOC

PATRIK otevírá skříň.

INT. POTEMNĚLÝ ŠPINAVÝ POKOJ – NOC

Všude je špína, odpadky se válí po prostoru. Uprostřed stojí PATRIK se zbraní v ruce u hlavy, s úsměvem mačká spoušť. 

Prostřelí si hlavu.

INT. POTEMNĚLÝ ŠPINAVÝ POKOJ – NOC

PATRIK hledí do světla, má z něj radost až na éterické úrovni. Jakoby mu smrt přinášela nekonečné potěšení.

Něco je špatně. Jeho nadšení opadá. PATRIK začne řvát bolestí.

Řve.

TMA

Řve více. Světlo je silnější.

TMA

Řve v té největší agónii, jakou si kdy jaký lidský tvor dokáže představit. Světlo už téměř pohlcuje jeho tvar, hmotu, ze které je stvořen. PATRIK přestává existovat.

TMA

TITULKY